Hlavičky narůžovo

3. říjen 2007 | 13.12 |
› 

 3. října 2007 v 13:12

Dcerka projevila touhu po moderním střihu svých neukázněných vlasů. Objednala se tedy k mé oblíbené kadeřnici, příslušný den nafasovala nemalý finanční obnos a odkráčela do salónu. Po hodině se nám vrátil domů chlapeček. Paní kadeřnice zkrátka střihla víc, než dcerunka chtěla, a tak přišla domů se střihem až chlapeckého charakteru, jen ta hnusná dlouhá ofina ji zůstala. Skryla jsem mdloby, které se o mě pokoušely a uklidňovala dítko, že po vyfoukání vlasy nabydou ztraceného objemu a bude dobře. Moc mi nevěřila a po hodině zhlížení se v zrcadle a marných pokusů stvořit z krátkých vlasů nadýchaný účes pravila, že to zachrání jedině melír. Přišlo mi, že není co melírovat, no ale když holka jinak nedá....V drogerii si vybrala podezřele fialový odstín barvy, dokonce i štěteček na melírování byl v krabičce přiložen a návod vypadal blbuvzdorně. Tož jsem souhlasila. Doma se dcera zamotala do igelitu, aby se nepotřísnila barvou, namíchlala jsem barvu (v misce vypadala jako srážející se krev), popadla štěteček a podle návodu piplala jeden pramínek vlasů za druhým. Do toho přiběhla mladší dcerka a že chce také melír. Slíbila jsem jí, že když mi barva zbyde, udělám ji ve vlasech dva tři proužky....Barvy nakonec zůstalo docela dost a to i přesto, že jsem umíchala jen poloviční dávku. Zbylo mi rozhodně víc než na tři proužky, namatlala jsem tedy i Aniččiny vlásky a připomněla oběma holkám, že barva musí reagovat a ony se celou dobu nesmí o nic opřít ani moc třepat hlavou, aby z nich neukáplo. Přišel čas barvu smýt, leč ouha, dcerunka měla pod igelitem ještě tričko. Bylo jasné, že se z něho nedostane, sklonila tedy hlavu do vany a já sprchovala a sprchovala, potom ještě Aničku, obě svorně kvílely, že být hlavou dolů už nevydrží, holt pro parádu se musí trpět. Holky už si sušily vlasy, když jsem na Aniččiných šatičkách objevila červený flek. A další na mých teplácích. A na skříňce. V pokojíku na linu. Prostě všude. Všude stopy melírovací barvy, co měla být fialová, zůstaly po ní krvavě rudé fleky a na vláscích mých dcer byla nakonec růžová. Starší dcera je teď ve škole hvězda s růžovým melírem, na mladší se paní učitelka koukala divně a bylo vidět, že nechápe, co je to za matku, co holčičce v první třídě barví vlasy narůžovo.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře