Divočina 1. část - přípravy

30. červen 2007 | 17.35 |
› 

 30. června 2007 v 17:35

Prázdniny přinášejí nám milovníkům přírody skvělé možnosti, jak si užít pobyt v civilizaci nezasaženém (a nezkaženém) prostředí. Každý rok během prvních červencových dní vyráží na svůj tradiční tábor kroužek mladých myslivců, který pracuje pod místním domem dětí. Tábor je to vždy originální, místo se každý rok mění podle toho, který hajný je zrovna ochotný pustit si do revíru bandu přírodomilů povětšinou v pubertálním věku. Před dvěma lety jsem se tábora účastnila jako vedoucí, letos jedu jen na pár dní jako host. Oznámila jsem tedy manžovi, že si beru na tři čtyři dny auto do divočiny, načež málem zdivočil manžel. Tábor probíhá zrovna v době jeho jediné celozávodní dovolené, kterou mínil strávit na posedu s flintou u oka. Celé dnešní odpoledne jsem strávila přípravami, sbalila hromádečku šatstva, horu jídla a neuvěřitelné množství nápojů všeho druhu (v divočině totiž není pitná voda). Mezitím se mi přihlásili další zájemci, kteří se také chtějí do tábora na pár dní podívat. Manžel začal viditelně šedivět a prohlásil, že musí přifouknout kola. Nabral plnou nádrž benzínu (tábor je asi 40km od našeho bydliště), kola nafoukl div se vůz nevznesl a nakonec rodinného mazlíčka umyl (řekla jsem mu vůbec, kam jedu?). Já teď přemýšlím, jak do mrňavé felicie nacpu 3 stany, 4 spacáky´+ karimatky, 4 cestovní tašky a tu nekonečnou spoustu pití a vody. Kdyby mi někdo někdy řekl, že pojedu na prázdniny s bandou puberťáku a ještě jim budu dělat řidiče, měla bych ho za blázna.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře