Po prasklých vodovodních trubkách zazlobila i elektřina, vlastně ani ne elektřina jako taková, ale světla.
Přestal nám svítit lustr v kuchyni, vyměnili jsme žárovku, ale světla se nedočkali. Občas na nás světlo rozverně bliklo, občas si dalo říct a po zmáčknutí vypínače svítilo. Většinou ale nereagovalo vůbec. Na kuchyňskou linku jsem si začala svítit malou lampičkou a na jídelní stůl postavila svítící kouli od kamarádky - vyzdobila jsem ji v dušičkovém stylu a jásala, jaký mám skvělý bytový doplněk. Co na tom, že v kuchyni byla pořád napůl tma.
Potom se pokazila malá lampička. Opět jsme ji začali léčit výměnou žárovičky, Živitel zkoušel lampičku rozšroubovat a moudře hleděl na změť barevných drátků, které dovnitř nacpaly šikovné malé prstíky asiatů. Lampička jeho elektrikářské pokusy ignorovala a tak byla nahrazena lampičkou č. 2.
A potom se pokazil vypínač v dívčím budoiru. Rozdělala jsem ho, ale závadu jsem neodhalila. Bude to nejspíš zubem času, co zahlodal. Suma sumárum trávíme teď dny nejen bez vody, ale i potmě.
dušičkové intimčo u jídelního stolu