S nejlepší mojí kamarádkou slavíme narozeniny i svátky společně - máme je v podobném termínu, tak proč to nespojit. Odjakživa jsme chodily na jídlo do nějaké restaurace, ale ty místní nám časem přestaly stačit - buď že tam přestali dobře vařit, nebo že už jsme tam byly mockrát. Začaly jsme vyrážet za jídlem dál a oslavy začaly spojovat s výlety.
I zatoužila kamarádka slavit na Radhošti. Snažila jsem se jí ten nápad rozmluvit - místo je to sice moc pěkné, ale turisticky příliš profláknuté. Kamarádka ale dělala psí oči a tož jsme tam jely. Nejdřív vlakem, potom busem, vystoupily jsme na Pustevnách a procesím turistů šly k Radegastovi. U Radegasta nebylo k hnutí, fronta na pivo nekonečná a možnosti focení omezené - těch lidí kolem bylo prostě moc.
Radegast
Potkávaly jsme městsky oblečené slečny, důchodce s berlama i rodinky s malými detmi v kočárku. Všichni se šli projít na Radhošť. My taky. Přestaly jsme si dělat iluze, že bychom v hospodě na Radhošti poobědvaly a doufaly jsme, že si aspoň pivo dáme. Daly jsme si - točili Radegasta 12° a chutnal v tom horku výtečně. Potom jsme si šly prohlédnout kapli Cyrila a Metoděje.
turistka ke kapli šlapající
věrozvěstové
kaple vypadá zezadu velice moderně
Zvonice kaple je přístupná - ne až nahoru, jen po ta okénka v patře a využívá se jako rozhledna. Vstupné 5,-Kč. Výhledy jsou odtud malebné.
před kaplí se povaluje nesčetně turistů
Zpátky jsme se vracely málo navštěvovanou lesnickou naučnou stezkou a konečně si oddechly od davů. Na celých čtyřech kilometrech potkaly jsme jen jednu maminku se třemi dětmi, jinak jsme šly úplně samy.
studánka U Koloucha byla skoro vyschlá
pravý Beskydský chodník
Nakonec jsme se ještě prošly po Pustevnách.
turistické útulny Libušín a Maměnka
tož kam příště?