Výlet na Lysou horu.
Ráno nás budí motorové pily bzučící v lese, ukrutně brzy a ukrutně blízko. Co ti lidi blázní, vždyť je sobota! Tak jsme vydatně posnídali, sbalili do batohů každý po láhvi vody a něco malého na zub a vyrazili směrem k přehradě Šanci.
rýže s tvarohem a marmeládou - kdybyste to nepoznali
Auto jsme nechali na kraji chatové osady Mazák a procházkou pokračovali pěšky až na přehradu. Tam jsme uděali první přestávku a taky první společné fotky, abychom se doma měli čím chlubit.
Šance - výtok
Po žluté značce jsme se vydali na Čupel. Cesta byla trochu příkřejší, ale zato tu necouralo tolik turistů, jako na stezce vedoucí z Ostravice.
Šance ze svahu Čuplu
Druhá třetina cesty byla oddechová, ozobávali jsme ostružiny podél cesty, všude poletovali motýli a Anička je chytala.
takové chodníky mám ráda
A potom jsme ji uviděli. Tyčila se před námi v plné kráse. Lysá hora.
za chvíli tam budem
Poslední třetina cesty byla prostě....do kopce.
Potom jsme vyšli z lesa, rozhlédli se....och, koch, až do Tater jsme viděli.
Jižní svah Lysé hory je hojně porostlý borůvčím. U cestičky byly borůvky ojedené, ale stačilo povylézt kousek po svahu a našli jsme jich mraky. Anči se pásla a vůbec nechtěla jít dál.
Vrcholu Lysé hory jsme dosáhli o půl jedné. Bylo tam krásně, jen turistů trochu moc. Opravdu pech, že jsme nemohli jít jindy než tuto slunnou sobotu. Odmítla jsem vystát frontu na pivo, hranolky a pohlednice, tak jsme poobědvali čokoládu a vodu, co jsme si nesli s sebou v batožinách, krátce si odpočinuli a šli dál.
turisté
kyti
výhled do kraje
Zpátky jsme se vraceli po červené značce - to je ta hrůzostrašná turistická dálnice do Ostravice. Trpěla jsem velmi - jednak že mě bezprostředně po zahájení sestupu začala kruťácky bolet kolena, jednak že tam chodilo tolik lidí.V polovině cesty jsme zahnuli na méně frekventovanou modrou, která nás dovedla až k autu zaparkovanému na Mazáku. Samozřejmě nemohlo chybět krátké zastavení na Mazáckých skalách. Katovo nadšení neznalo mezí a doteď mi vyčítá, že jsme tam nezůstali déle.
boulder, našel jsem boulder!
taky to zkusím
Na Základnu jsme se vrátili před pátou. Mládež byla ten večer nezvykle tichá a klidná, skoro bych řekla, že aj unavená. Usnuli jsme brzy.