Náš křehký kvítek, naše impulsivní týnejdžerka, začala před nedávnem chodit do tanečních. Už dlouho před začátkem kurzu řešila, co na sebe. Nechtěla nic, co bude mít na sobě dalších deset holek. Nechtěla nic obyčejného. Navštívili jsme butiky, nákupní centra i vietnamské obchody, slečna dcera vyzkoušela kdeco, až nakonec po článku u Alenky risknula nákup po internetu. Vybrala si korzet a korzetové šatičky, objednala a já se modlila, aby jí to jen trochu bylo a též aby jí to slušelo. Někdy v týdnu se v poštovní schránce objevilo oznámení o uložení zásilky a dnes ráno se dcerunka vydala na poštu pro ten zázrak. Donesla měkký balíček, vybalila - a potom už jen zkoušela a jásala. Ehm, to jsem netušila, jakou radost udělá mladému děvčeti trocha krajek, háčků a mašliček.
mamkóóó, ušij mi k temu sukýnku...