Jasně. Hraje na housle. Už celé roky. Ale teď si našla novou zábavu. Ne že by začala dělat něco normálního. Jako že by cvičila v Sokole, chodila po horách, objížděla Moravu na kole, myslivčila, střílela z malorážky, sbírala nože či provozovala nějaké bojové umění jako ostatní členové rodiny a širšího příbuzenstva. Kdepak. Ona peče dorty.
Zhruba obden upeče něco obrovského, kulatého, sladkého, silně kalorického a výtečně chutnajícího. Něco, do čeho se dávají krémy naprosto nepochopitelného výrobního postupu, jako je šlehání bílků nad párou, zašlehávání žloutků do pudingu či míchání tvarohu s želatinou za přesně stanovené teploty obou surovin. Já jen tiše žasnu, nenápadně (abych nerušila ten tajuplný výrobní proces) nakukuju do kuchyně, slintám a tloustnu. Lidi, ty dorty jsou tak dobré!
