Velikonoční

 Strávit skoro celý víkend v Brně, v neděli odpoledne uspořádat narozeninovou oslavu a v pondělí šmigrust bylo o hubu ústa. V neděli večer jsem zjistila, že nemáme barvy na vajíčka ani dost surovin na beránka. Skočila jsem do auta a zamířila k nejbližšímu většímu marketu. Velikonočních dekorací tam měli dost, barvy ale nikde. Nakoupila jsem něco základních potravin (pivo, kafe) a šla se zeptat na informace, zdali barvičky mají. Paní pokrčila rameny a poslala mě k regálu s dekoracemi. Tam jsem po pečlivém průzkumu objevila zastrčený košík a v něm pár posledních barviček. Vzala jsem sadu šesti, bo tam byla oranžová a ta je moje oblíbená. Ještě jsem se chtěla stavit v květinářství a v trafice, ale bůhví proč už měli zavřeno. U vchodu z marketu postával strážný a venku byla tma. I stan před marketem už byl zavřený.Kato kouknul na mobil, bylo už skoro půl deváté. Na barvení vajec tak došlo až v pondělí ráno, barvičky kupodivu dobře chytly i na hnědá vajíčka, Anči na ně potom s velkým nadšením malovala ksichtíky, vyrobila pár Číňanů, jednoho Kozáka a slepičky. 

Kozák, Číňan a kuřátko

Ogaři se začali trousit až kolem jedenácté hodiny dopolední, Kato brblal, jak upadají tradice, to když on byl malý kluk, vyrážel na šmigrust v sedm ráno. Letos ovšem nešel na koledu vůbec. I tak na Velkonocích ekonomicky tratím maje dvě dcery a syna jen jednoho. Když jsem mu vytkla, že nectí tradice, nabídl se, že mě přetáhne bokenem - ani pomlázku si lajdák neupletl.